JAK ZAČÍT
Práce začíná vždy úvahou. K batice je třeba přistupovat s určitou představou hotového díla, i když nás často výsledek překvapí. Každá tkanina, každá barva a třeba i provázek se mohou totiž chovat jinak. Nejpoužívanější látkou k batikování je bavlna. Nejlépe vstřebává barvu hedvábí, i vlna je vhodná. Umělá vlákna se na batikování nehodí.
Pro barvení za horka se hodí barvy Iberia nebo Duha, pro barvení za stuena existuje již několik druhů barev, většinou zahraniční výroby. K ustálení vzoru je zapotřebí ještě ocet do máchací lázně, do barvicí lázně se používá kuchyňská sůl, pro jakési lehké narušení vlákna a ochotnější přijímání barvy.
Pracovní pomůcky: Jehla, nitě různé síly, provázky,prádelní šňůra, kolíčky, prkénka, mince, nůžky,velký barvící hrnec, žehlička,hodně vody a možnost máchání.Provázky se nesmí při vaření povolit ani rozpustit a proto nejsou vhodné umělé příze a není ani vhodná vlna, která se ráda povoluje. Vyhovuje lněný, konopný nebo balvněný provázek či nit.
Barva je v sáčcích, kterou lze zakoupit, je sypká. Skládá se z malých částeček, které je nutné ve vodě rozpustit. Ty se pak za jistých podmínek -např. horko, sůl -spojí s vláknem tkaniny a tak ji obarví. Těchto částeček ve vodě procesem barvení ubývá a tak i když se někdy zdá,že lázeň je sytá , nemusí již probarvovat a pak je nutné barvu ještě přidat. Při velkém množství barvících částic ve vodě dojde k barevnému přesycení tkaniny. Částečky barvy, které se tak docela nespojily s vláknem se pak odplaví při máchání. Barva se s vláknem nemusí spojit také z jiných důvodů, například byla lázeňmálo horká, tkanina byla špatné kvality a nedobře připravena atd. Do lázně se vždy přidává sůl - asi 1 lžíce na 1 litr.
Do lázně pak lze přidávat další barvy téhož tónu, ředit lázeň vodou, popřípadě přidávat i jiné odstíny, tak aby nakonec vznikla požadovaná barevnost.
Před vložením do barvy se musí ovázaná látka ponořit do čisté vody, tak aby vše - i pod úvazem - nasáklo vlhkost. Barva pak obarví jenpotřebná neovázaná místa a nebude se snažit proniknout pod úvazy za suchými místy. Látka se pak vyždímá a vsune do barvy, ta se postupně přivádí k varu. Tkaninou je nutné občas zamíchat.Délka vaření je odvislá od materiálu a požadované intenzity barvy. Delší var - intenzivnější probarvení.Délka varu také napomůže stálejšímu obarvení, většinou však postačí krátké, asi pětiminutové vaření.
Obarvená látka se pak nechá v lázni zchladnout, vymáchá se ještě ovázaná, opatrně se roztříhají provázky, opět je nutné dobré máchání ( dokud neodtéká po vymáchání čistá voda) a do posledního máchání se přidá ocet (na 1 litr asi 5 lžic 8% octa) pro ustálení. Po uschnutí se nabatikovaná látka ještě žehlí, i to totiž přispívá k zafixování barevnosti.
Pokud nejste s výsledkem spokojeni nebo je požadována vícebarevnost, lze pokračovat v barvení jako by byla látka ještě bílá. Vše lze vylepšit, změnit, opravit.
Druhy batiky:
Vrapování:
Tkanina se navlhčí a položí se na rovnou plochu. Začne se z okraje drobnými harmonikovitými sklady řasit. Látku před sebou jakoby hrnete a do úzkého pruhu. Ten se pak převáže provázkem po celé délce.
Koule:
hezké mramorování se docílí zmuchláním tkaniny do koule a nepravidelným převázáním
Kolíčky:
Kolíčky musí být dřevěné, aby se mohly vařit
Tam kde se kolíček použije, zůstane malá bílá kostička, která se rytmicky opakuje
Na sklady se nemusí používat vázání, lze však kolíčky s úvazy kombinovat
Uzel:
Velmi jednoduché a přitom efektní je zauzlování tkaniny bez jakéhokoliv dalšího vázání
Cop:
Copánek se plete ze tří pramenů.
Jedním je tkanina, druhý a třetí pramen je provázek. Zajímavé je použití rozdílných provázků strukturou i silou. Je nutné silné utažení copu.
Hezké je druhé barvení v jiné barvě a při výměně cípů látky
Náhledy fotografií ze složky Batika, savení